Asociace občanských poraden zkritizovala postup České správy sociálního zabezpečení při vyřizování žádostí o invalidní důchody. Klienti se na poradny obracejí, že se tohoto důchodu nedomohou, ani když jim postižení zabraňuje pracovat. Jiní si zase stěžují na snižování stupňů invalidity. Úřad se však brání, že není přísnější než dříve a že odebrání invalidity neznamená, že by člověk byl najednou zdráv, ale že se dokázal na podmínky adaptovat či mu pomohly léky či pomůcky natolik, že může pracovat.
„Invalidní důchody? To bohužel řešíme téměř denně. Pro mnoho žadatelů je to opravdu tristní,“ reagovala na dotaz Deníku vedoucí občanské poradny Pod křídly ve Valašském Meziříčí Tereza Ševčíková.
Nejčastěji prý s klienty řeší, že i přes dlouhodobé zdravotní problémy jim bývá přiznána snížená pracovní schopnost kolem 30 procent. Jenže alespoň k prvnímu stupni invalidního důchodu musí pokles činit nejméně 35 procent.
„Často pracujeme s klienty, kteří nemají přiznaný invalidní důchod a jsou dlouhodobě v evidenci úřadu práce, který jim není schopen najít odpovídající zaměstnání. S přiznaným invalidním důchodem například v prvním stupni by mohli pracovat v chráněných dílnách nebo sociálních podnicích, kdy by státu byli přínosem a ne ‚zátěží‘,“ popsala Ševčíková.
Dobrat se invalidního důchodu je složité
S podobnými potížemi se lidé obracejí na občanské poradny po celé republice. Asociace občanských poraden proto vydala tiskovou zprávu, v níž upozornila, že systém přiznání invalidního důchodu je složitý a plný překážek. A že toto téma začalo být v jejich pobočkách velmi frekventované.
Problémy lidé mívají už při kontaktování České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), jež invalidní důchody vyřizuje. „Na jejich linku se sice obvykle dovolají, pokaždé však narazí na jiného pracovníka, který jim sděluje odlišné informace nebo potřebná fakta k případu vůbec nemá,“ přiblížil šéf asociace Hynek Kalvoda.
Mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová upozornila, že klienti musí na jejich bezplatné lince správně zvolit oblast, kterou chtějí řešit. Číslo je totiž společné pro call centra na důchodové pojištění, nemocenské pojištění, posuzování zdravotního stavu a technickou podporu. „Pokud je dotaz směrován nesprávně, operátoři musí poskytnout alespoň obecnou odpověď a následně klienta přepojit nebo odkázat na správné call centrum,“ popsala Drmolová. Pokud klient potřebuje opakované kontaktování nebo řešení konkrétního případu, může požádat o přepojení na konkrétního operátora call centra.
Asociace zmínila i dlouhé doby vyřizování žádostí, leckdy několik měsíců. „Posudkových lékařů je nedostatek, často pracují pod velkým tlakem, což může ovlivnit rychlost, ale také kvalitu jejich práce,“ upozornil Kalvoda.
Mluvčí ČSSZ sdělila, že délka posudkového řízení činila v prvním pololetí letošního roku v průměru 67 dnů, včetně doby, po kterou se čeká na součinnost ze strany klienta a ošetřujícího lékaře. Leckdy se totiž čeká na to, až žadatel doplní potřebné údaje. Teprve poté může ČSSZ požádat o posudek Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS). „Nejčastěji se ale čeká na to, až ošetřující lékař na žádost IPZS svého pacienta vyšetří, výsledek zapíše do formuláře a ten pak institutu zašle,“ popsala Drmolová.
Čeká se rovněž na uplynutí patnáctidenní lhůty, aby žadatel mohl podat námitky proti rozhodnutí posudkového lékaře. Když se klient odvolá, jeho zdravotní stav bude posuzovat jiný lékař, případně posudková komise ministerstva práce a sociálních věcí.
Posudky jsme nezpřísnili, hájí se úřad
Podle Kalvody poradny aktuálně zaznamenaly, že se posudkové hodnocení zpřísnilo. Klienti občanských poraden často uvádějí, že jim byl invalidní důchod snížen či odebrán na základě předchozích zpráv. „Posudkoví lékaři při přezkumech zdravotního stavu stále častěji snižují stupeň invalidity nebo nepřiznávají pokračování invalidního důchodu, i když ke zlepšení stavu nedošlo. Odebrání se objevuje u nejrůznějších diagnóz, včetně osob s psychiatrickým onemocněním. Důvodem je údajná stabilizace stavu,“ konstatoval v tiskové zprávě asociace její šéf Hynek Kalvoda.
Mluvčí ČSSZ odmítla, že by její úřad nyní častěji snižoval stupně invalidity. „Dle dostupných údajů jsou výsledky posouzení za roky 2023 a 2024 bez významnějších výkyvů,“ konstatovala.
Významně se prý naopak snížil počet prováděných kontrol invalidity. Ty se provádí jen tehdy, když lze očekávat zlepšení zdravotního stavu, které by mohlo mít dopad na pracovní schopnost. Tu lze podle Drmolové zvýšit nejen zlepšením zdraví, ale také třeba rekvalifikací nebo tím, že se dotyčný na své postižení či omezení adaptuje. „Tím je možné, že je zdravotní stav z pohledu zdravotnictví hodnocen jako neměnný, ale z hlediska posudkového může být zjištěno zlepšení pracovní výkonnosti, což se musí v posudku odrazit,“ vysvětlila.
Ke snižování stupňů invalidity může dle Drmolové dojít i tehdy, když pokroky v medicíně, nové léky, zdravotní pomůcky nebo nové léčebné postupy sníží dopad onemocnění, což může mít vliv na posudek. „Invalidní důchod není odškodněním za zdravotní postižení ve smyslu toho, že pokud mám nějakou diagnózu, mám nárok na invalidní důchod. Poskytuje se v závislosti na tom, jaký dopad má onemocnění na schopnost dotyčného pracovat. To se může v čase měnit třeba právě díky pokrokům v medicíně, které zlepšují kvalitu života s onemocněním, prohlásila Jitka Drmolová.
Může se proto stát, že se stupeň invalidity sníží, popřípadě nový posudek konstatuje, že osoba už invalidní není. „To ale neznamená, že není nemocná. Znamená to, že je na dané onemocnění například díky medikaci a pomůckám lépe adaptovaná a změnila se tak její schopnost pracovat,“ doplnila.
Příběhy invalidů, kteří se cítí rozhodnutím úředníků poškozeni:
Deník.cz se věnoval konkrétním příběhů lidí s postižením, kteří se místo zvýšení dočkali snížení invalidního důchodu či jeho odebrání, nebo kterým nebyla invalidita uznána, ač jim zabraňuje vykonávat jejich profesi. Přinesl také příběhy lidí, kterým úřad snížil či odebral příspěvek na péči. Více si přečtete v seriálu Invalidé proti státu.
Rozhovor s ředitelem ČSSZ Františkem Boháčkem:
Deník.cz konfrontoval ústředního ředitele České správy sociálního zabezpečení Františka Boháčka s příběhy klientů, kteří se cítili postupem jeho úřadu poškozeni.
Více se dočtete v rozhovoru s Františkem Boháčkem.
S čím vám mohou pomoci občanské poradny:
Sociální dávky poskytované mimo rámec sociálního pojištění, sociální služby, sociální pojištění, pracovně právní vztahy a zaměstnanost, bydlení, rodina a mezilidské vztahy, občanskoprávní vztahy, daně a poplatky, zdravotní a sociální pojištění, školství a vzdělávání, zadlužování občanů, ochrana spotřebitele, právní systém ČR a EU, občanské soudní řízení, veřejná správa, trestní právo, ochrana základních práv a svobod.
Zuzana Hronová
Deník.cz
Přidejte odpověď